Ručitel
RUČITEL
Ručitel je osoba, která učiní písemné prohlášení, kterým na sebe bere povinnost vůči věřiteli, že jeho pohledávku uspokojí v případě, že jí nebude schopen uspokojit sám dlužník.
POVINNOST A PRÁVA RUČITELE
Ručitel je povinen věřiteli plnit místo dlužníka, a to zpravidla na výzvu věřitele, jehož dlužník je v prodlení.
Během trvání ručitelského závazku má ručitel právo, aby mu věřitel bezodkladně sdělil výši pohledávky, za kterou ručí.
Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník, a to i v průběhu soudního řízení (oprávněné námitky směřující proti nároku věřitele).
Právo věřitele vůči dlužníkovi se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi.
Po zaplacení pohledávky věřiteli za dlužníka má ručitel zákonný nárok vůči dlužníkovi, který je povinen mu zaplacené plnění vrátit. Tento nárok se doporučuje ještě sjednat mezi ručitelem a dlužníkem smluvně, v písemné podobě, ještě před převzetím ručitelského závazku. Ve smlouvě lze například sjednat smluvní pokutu pro případ, že by dlužník do určité lhůty po výzvě ručitele k plnění svůj závazek nesplnil.
RIZIKO RUČENÍ
Ručitel nemá záruku, že mu dlužník zaplacenou částku vrátí, zejména v případech, kdy je dlužník v konkursu.
RUČENÍ ZE ZÁKONA
Ručení může vzniknout v některých případech i přímo ze zákona. Ručení společníků podle úpravy pro jednotlivé obchodní společnosti:
- veřejná obchodní společnost, základem úpravy ručení je ust. § 86 a § 87 obchodního zákoníku
- komanditní společnost, základem úpravy ručení je ust. § 93 obchodního zákoníku
- společnost s ručeným omezeným, základem úpravy ručení je ust. § 106 obchodního zákoníku
- akciová společnost, základem úpravy ručení je ust. § 154 obchodního zákoníku; při uplatnění ručení ze zákona se přiměřeně použije ust. § 303 až § 312 obchodního zákoníku
Platí zásada, že je-li závazek neplatný, je neplatným i ručitelský závazek.
